Adoptuj zvíře

Tento malý zajíček měl velké štěstí – přežil setkání s kočkou, která ho přinesla své majitelce. Podle jejích slov to nebylo poprvé – tentýž den přinesla kočka ještě jedno mládě, které bohužel nepřežilo. „Je to lovkyně… co se dá dělat,“ dodala paní. Zajíček se nyní zotavuje a my hledáme adoptivní rodiče, kteří pomohou jeho péči podpořit na dálku. Díky vaší adopci můžeme zajistit potřebnou výživu, teplo a bezpečí, které pro svůj další vývoj potřebuje.

Liška Káča byla zachráněna z kožešinové farmy, kde by jinak čekala jen krátká budoucnost za mřížemi. U nás našla domov, kde se už nemusí bát. Každý den je důkazem toho, že i zvířata s těžkým osudem si zaslouží nový začátek – a Káča si ho vzala za svůj.

Lišák Čert pochází z bývalé kožešinové farmy, kde měl původně skončit jako součást oděvu. Díky záchraně se ale jeho příběh vydal jiným směrem. Dnes žije v bezpečí naší stanice, kde má dostatek prostoru i klidu – poprvé v životě může poznat, co znamená přirozené chování a důstojný život.

Toto káně lesní bylo nalezeno s vážnými popáleninami od elektrického vedení – častý a bohužel smutně známý důsledek střetů dravců s civilizačními překážkami. Díky včasné pomoci a následné péči v naší stanici má šanci na zotavení. Uděláme vše pro to, aby se mohlo vrátit zpět do přírody – tam, kam patří.

Každý rok se k nám dostávají desítky ptačích mláďat – nejčastěji rorýsi, sýkorky, kosáci, kukačky nebo jilové. Vypadla z hnízda, byla předčasně vyhozená rodiči, nebo je k nám donesli lidé poté, co je ulovila kočka.

Ne všechna mláďata ale potřebují lidskou pomoc – často jde jen o „předletová“ mláďata, která se učí samostatnosti pod dohledem rodičů. V naší stanici proto vždy nejprve pečlivě vyhodnocujeme, zda je zásah nutný. Ta mláďata, která naši pomoc opravdu potřebují, dostávají šanci na návrat do přírody.

Puňťa, sele divokého prasete, se k nám dostala za velmi smutných okolností. Její matka – bachyně – se snažila převést svá mláďata přes silnici, když došlo k tragické srážce s autem. Většina selátek bohužel nepřežila a vystrašená bachyně z místa utekla. Puňťa byla jediná ze sourozenců, kdo přežila. Měla obrovské štěstí – byla nalezena včas a mohla dostat šanci na nový život. Dnes roste v bezpečí naší stanice, kde má potřebnou péči i klid.